Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. Někdy jsou opravdu zákeřné a pacient tak zjistí, že mu zbývá třeba jen pár let života. Máte ve svém okolí někoho, kdo takovou nemocí trpí, a vy nevíte, jak se k němu chovat? Zkuste se vžít do jeho situace – musí se naučit žít se svou diagnózou, dodržovat lékařská nařízení, změnit životosprávu a podstupovat mnohdy náročnou léčbu. To poslední, co takový člověk potřebuje, je ztráta přátel a blízkých, kteří si nejsou jistí, jak se k člověku s nemocí chovat.

Jak (ne)reagovat?

Někteří lidé se zprávy o nemoci svého blízkém zaleknou a snaží se dělat, jako by se nic nedělo. O tématu odmítají hovořit a vyhýbají se jakémukoli náznaku souvisejícímu se zdravotním stavem blízké osoby. Druhý extrém je přehnaná lítost a podstrojování nemocnému, který pak může podlehnout iluzi o vlastní neschopnosti a méněcennosti. Jistě se shodneme, že je potřeba najít zlatou střední cestu, která nezpůsobí nemocnému psychickou újmu, ale zároveň mu umožní sdílet s námi své strasti a útrapy.

Snažte se být skutečnou oporou

• 

Nejspíš na tom sami nebudete psychicky nejlépe, budete pociťovat strach o osobu, kterou milujete a říkat si, proč zrovna on/ona. Tyto pocity nepotlačujte, ale řešte je ve svém soukromí, rozhodně ne před osobou, která se musí vyrovnat s faktem, že je v této situaci hlavním aktérem. Hysterické výlevy a usedavý pláč z vaší strany ničemu nepomohou a už vůbec ne nemocnému, který potřebuje být podpořen a ne definitivně utvrzen v bezvýchodnosti situace. Musí ve vás vidět osobu silnou a racionálně uvažující, ne někoho kdo hází flintu do žita. Někoho, s kým může svou situaci rozebrat a částečně se tak oprostit od faktu, že se to děje jemu. Prostě a jednoduše – snažte se z toho nesesypat!

Naslouchejte a respektujte volbu dotyčného

V žádném případě netlačte na pilu a nesnažte se rozebírat nemoc blízkého i přes jeho hlasité protesty. Pokud o tom nechce mluvit, respektujte jeho přání. Jen vy své přátele znáte a víte, zda je to opravdu člověk, který se s tím dokáže poprat sám a nehrozí, že upadne do depresí, nebo jeho statečnost je jen předstíraná a následky mohou být mnohem horší v okamžiku, kdy dotyčný zůstane sám. Pokud se o tom nedokáže bavit s vámi, možná si raději popovídá s odborníkem. Každopádně je to jen a jen jeho volba a vy jej nemůžete k ničemu tlačit, přestože by vám možná rozhovor pomohl v přijetí situace.

• 

Nebojte se být akční

Rozhodně nic nezkazíte tím, když vymyslíte způsob, kterým můžete vyplnit společný čas. Co má váš přítel rád? Miluje cestování? Vezměte ho do nějaké zajímavé destinace nebo na obyčejný výlet. Zajděte na koncert jeho oblíbené skupiny, na výstavu umělce, kterého zbožňuje. Jistě vás napadne mnoho způsobů, jak udělat někomu radost a na chvíli ho přimět nemyslet na kruté nástrahy života. Umožněte mu nasbírat co nejvíce zážitků, jistě to ocení víc než lítost nebo popírání faktů. Spolupracujte i s ostatními přáteli a rodinou, kteří mohou být nápomocní v plnění snů osoby, která si jejich realizaci určitě zaslouží.

Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Verywellhealth.com