Křičení na vlastní děti s sebou přináší rizika, varují psychologové

Na jednu stranu se říká, že děti jsou požehnání, ale na druhou stranu všichni rodiče vědí, že být rodičem není rozhodně jednoduché. Děti často svým chováním zkoušejí naši trpělivost a nervy. Výsledkem pak za některých okolností může být, že číše naší trpělivosti přeteče a ve snaze situaci vyřešit, na děti zvýšíme hlas. Psychologové ale tvrdí, že bychom se křičení na děti měli v co největší míře vyvarovat, neboť s sebou přináší řadu negativních důsledků.

Křičení je stejně škodlivé jako fyzické tresty

Většina rodičů si myslí, že fyzické tresty v podobě výprasku mají na děti mnohem negativnější vliv než pouhé zvýšení hlasu. Opak je ale pravdou. Výzkumy ukázaly, že děti, na které rodiče pravidelně křičí, se potýkají se stejnými psychologickými problémy jako děti fyzicky trestané. Zvýšený hlas sice fyzicky nebolí, ale psychicky ano.

Křičení může způsobit deprese

Další výzkumy ukazují, že časté křičení, ponižování a urážení dětí a dospívajících může vést ke vzniku nejrůznějších psychických problémů, nejčastěji v podobě deprese a pocitů úzkosti. Ztráta sebevědomí u takových dětí může také způsobit problémy s chováním, jako je lhaní a krádeže. Navíc je samozřejmé, že děti, pro které byl křik jejich rodičů v dětství normální, budou v budoucnu velmi pravděpodobně podobným způsobem přistupovat i ke svým vlastním potomkům.

Chyba nemusí být vždy pouze v dítěti

Všechny děti mají obtížné dny či fáze života, to je zcela normální. Důležité je najít nenásilný způsob, jak se s tímto problémem vypořádat, až přijde čas. Často navíc není chyba či problém pouze v samotném dítěti, ale jeho chování je vyústěním toho, jak se k němu chovají jeho rodiče, zda nedělají chyby spíše oni. Až zase nastane chvíle, kdy budete chtít na vašeho potomka zvýšit hlas, zkuste se nejprve zhluboka nadechnout a napočítat do pěti či do deseti.

Obrázky: Freepik