V poslední době se ukazuje, že nový koronavirus je nebezpečný nejen v průběhu nemoci samotné, ale někdy i dlouhé měsíce poté, co se pacient viru zbaví. Pro syndrom, který postihuje až 20 % pacientů, se vžil anglický termín „long covid“. Ten se může začít projevovat i několik dní po odeznění koronaviru. Obvykle postihuje tyto části lidského těla, někdy dokonce všechny současně:

• Plíce a dýchací soustava
• Mozek
• Srdce a kardiovaskulární systém
• Vnitřní orgány jako jsou ledviny, játra či střeva

Na průběhu koronaviru nezáleží

Long covid se objevuje i u pacientů, kteří měli bezpříznakový průběh nemoci. Zatímco u lidí s velmi těžkým průběhem jsou zpravidla dlouhodobě poškozeny plíce, u bezpříznakových pacientů často utrpí orgány, které koronavirus sám primárně nenapadá. Je to proto, že mu imunitní systém zabrání proniknout do těla běžnou cestou a virus si tak hledá alternativy. Jakmile je v krevním řečišti, může napadnout prakticky jakýkoli orgán.

Poškození dalších orgánů nemusí být na první pohled patrné a může se projevit až při fyzické zátěži v době, kdy si pacient myslí, že už je zcela zdráv. Některé projevy long covidu mohou spustit i jiné události. Obecně proto platí, že by po překonání této nebezpečné nemoci měli podrobně sledovat svůj zdravotní stav a případné nesrovnalosti konzultovat s lékařem. Praktičtí lékaři by si pak takové pacienty měli zvát na preventivní prohlídky.

Psychický long covid

A aby toho nebylo málo, existuje také psychická forma long covidu, při které pacient sice nemá žádný klinický nález, ale nadále pociťuje příznaky prodělaného onemocnění. Obvykle jde o bolesti hlavy, únavu či apatii, v některých případech se k těmto symptomům přidává také bolest svalů a kloubů, která nemá fyziologické opodstatnění. Pacienti s touto formou long covidu často končí v péči psychiatrů a psychoterapeutů.

Obrázky: Freepik