Epilepsie je onemocnění mozku charakterizované příležitostným nebo častým výskytem záchvatů s následnými psychosociálními účinky. Samotný název nemoci pochází z řeckého slovesa epilambano, což znamená „náhlý útok“. Epilepsií trpí asi 50 miliónů lidí na světě a podle Světové zdravotnické organizace se jedná o nejčastější poruchu mozku. Jistě jste o ní už slyšeli, víte, že se jedná o záchvaty, které mohou být mírné, ale i závažné. Dnes se podíváme na několik bodů, které byste o epilepsii měli vědět.
Každý záchvat nemusí znamenat epilepsii
Asi 10% lidí může mít v určitém okamžiku svého života záchvat a asi 25% takových stavů má jasnou a dočasnou příčinu, jako je například užívání léků, metabolická porucha atd. Jsou charakterizovány jako akutní symptomatické nebo indukované záchvaty a neobjevují se, pokud se nevrátí příčina, která je vyvolala. Naproti tomu je epilepsie definována jako přítomnost nejméně dvou nevyprovokovaných záchvatů, které nemají zřetelnou akutní příčinu.
Existuje spousta druhů záchvatů
Některé se mohou projevovat mírně, jednoduše, například se daná osoba zcela zasekne, nebo naopak se mohou vyskytnout takové záchvaty, kdy pacient je hlučný, trpí těžkými křečemi končetin a také ztrátou vědomí.
Klasifikace epilepsie
Podle příčiny je epilepsie rozdělována na idopatickou, sekundární a kryptogenní. Idiopatická je bez známé příčiny, důvodem může být třeba genetická predispozice. Sekundární neboli symptomatická epilepsie je způsobena zjevnou příčinou, jako je kraniocerebrální poranění, nádor na mozku, mrtvice, omezení alkoholu, metabolické poruchy nebo degenerativní onemocnění, například Alzheimerova choroba. U kryptogenní epilepsie existuje specifická příčina, kterou však nelze určit dostupnými diagnostickými možnosti.
Faktory, které mohou vyvolat záchvaty
Freepik
Takovými typickými faktory jsou vynechání léčby, nedostatek spánku, stres a emoční zátěž nebo hormonální změny. Spouštěcí účinky může mít také systémové onemocnění nebo horečka, léky či blikající světlo.
Jak se postarat o člověka s epilepsií?
Zůstaňte v klidu a počkejte, až krize pomine, obvykle je to do 5 minut. Chraňte pacienta před zraněním, položte jej na podlahu a odstraňte všechny ostré předměty. Umístěte mu něco měkkého pod hlavu. Nedávejte mu nic do úst, hrozí, že by si spolkl jazyk. Jemně ho otočte na stranu a po krizi s ním mluvte klidným hlasem. Neopouštějte jej, dokud se nevrátí jeho jasné myšlení.
Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Epilepsy.com