Rakovina tlustého střeva jako následek pohodlného života. Co stojí za vznikem karcinomu a jak mu lze předcházet

Četné případy rakoviny tlustého střeva se začaly v populaci objevovat okolo roku 1960 a od té doby počet těchto diagnóz strmě stoupal. Až v posledních několika letech se statistiky začínají obracet k lepšímu. Co ale stojí za touto epidemií kolorektálních karcinomů? I když jsou sklony k jeho vzniku částečně dědičné, odborníci jsou zajedno v tom, že si za tuto diagnózu mohou pacienti z velké části sami.

Rizikové faktory jsou:

  • Sedavý životní styl s nedostatkem pohybu
  • Špatná strava plná soli, nezdravých tuků a chemických aditiv
  • Nedostatečný příjem ovoce a zeleniny a s tím související vlákniny, která se stará o čištění střev
  • Nadváha a obezita
  • Nedostatek vitaminů A, C, E a minerálů fungujících jako antioxidanty, tj. vápník a selen

Více než polovina případů rakoviny tlustého střeva u pacientů je přitom diagnostikována příliš pozdě, tedy ve třetím až čtvrtém stádiu nemoci. Přitom se karcinom vyvíjí často i několik let, během nichž je možné časné příznaky zaznamenat a navštívit lékaře. Odborníci se navíc shodují na tom, že pakliže by každý dospělý člověk pravidelně chodil na kolonoskopické vyšetření střev, bylo by možné tento druh rakoviny z populace zcela vymýtit.

Příznaky rakoviny tlustého střeva a konečníku

  • Krev ve stolici
  • Změna vyprazdňování (střídání průjmu a zácpy)
  • Pocity neúplného vyprázdnění
  • Časté nucení na stolici
  • Nechutenství
  • Tlaky a bolesti v břiše
  • Úbytek hmotnosti
  • Vleklá únava
  • Anémie

Tyto příznaky se však často vyskytují právě až v pozdějších fázích onemocnění. Ve skutečnosti je však kolorektální karcinom diagnostikován i u lidí, kteří žádnými příznaky netrpí. Klíčem včasného odhalení nemoci je pravidelný screening, tedy metoda odhalování okultního, tedy skrytého krvácení. Mnohem přesnější je pak preventivní kolonoskopie, tedy endoskopické vyšetření konečníku a tlustého střeva. Toto vyšetření by podle doporučení lékařů měla absolvovat každá osoba nad 50 let věku nejméně jednou za deset let. I když se jedná o ne právě příjemné vyšetření, může doslova zachránit život.

Úvodní obrázek: Freepik, Zdroj: Medicalnewstoday.com