Ashton Dunford je 10letý chlapec, který se narodil slepý. Mnozí by si řekli, jak dítě dokáže snášet krutou ránu osudu, zdali není osamělý, má vůbec nějaké přátele a koníčky? Můžeme odpovědět, že spoustu. Slepota mu nikdy nezabránila dosáhnout všeho, co chce. Musel pro to sice tvrdě pracovat, ale dnes je stejný jako každé jiné dítě v jeho věku a dokázal, že když se člověk nevzdává, dosáhne všeho, po čem touží.
Chlapec má veliké sny
Ashtonovi rodiče, Tyler a Hilda Dunfordovi, syna podporují ve všem, aby si mohl plnit i ty nejodvážnější sny. Ashton mimo jiné touží stát se spisovatelem a mořským biologem, ale také miluje sport. Rád by se zúčastnil paralympiády jako lyžař. Je mu teprve 10 let, ale naučil se už velkou spoustu dovedností-jezdit na kole, hrát na klavír, lyžovat, vystupoval v dětském sboru, ale také navštěvoval filmové konkurzy a vyhrával ceny v Braillově písmu.
Potíže se zrakem již od narození
Ashtonovi byly teprve 2 měsíce, když si rodina poprvé všimla, že s chlapcem není něco v pořádku. Jeho sestra Jordan, tehdy 4letá, ho překvapila, když se nečekaně objevila v místnosti. Malý Ashton zvedl ruce, aby odpověděl na hlas své sestry, ale neotočil k ní obličej, což jeho matce připadalo poněkud zvláštní.
Lékaři zjistili, že dítěti se v děloze nevyvinuly optické nervy a část mozku, takže se již narodilo slepé. Takzvané kalózní těleso, mohutná bílá ploténka nervových vláken v mozku, je největším spojením mezi oběma hemisférami mozku, ovšem u Ashtona se nevyvinula. Chlapec tak potřebuje hormonální terapii k produkci růstového hormonu a hydrokortizonu. Hilda vzpomínala na dobu, kdy jim byla sdělena diagnóza jejich syna: „Pamatuji si, jak mi pukalo srdce, cítila jsem, jak se náš svět rozpadá. Nikdy předtím jsem se nesetkala se slepým dítětem a nevěděla jsem nic o jeho výchově. Musela jsem se hodně učit od různých terapeutů, lékařů a škol pro nevidomé. “
Hildu však nejvíce učil její syn
Hilda se především naučila, že její syn má neuvěřitelnou vytrvalost a vitalitu. Ashton měl jako malé dítě potíže i s těmi nejjednoduššími věcmi, které byly pro ostatní děti naprosto přirozené. Bylo pro něj nesmírně těžké zvládnout jemnou motoriku, zvednout hlavu a udělat první krůčky. „Každý milník vyžadoval tolik úsilí a hodně práce s fyzioterapeutem, ale Ashton ve své době vždy těchto milníků dosáhl,“ vyprávěla Hilda. „Udělal své první krůčky v naší kuchyni. Bylo mu asi 18 měsíců a bylo úžasné vidět, jak ťape s nataženýma rukama, aby dosáhl na svou sestru. Celou cestu se usmíval a pak padla sestře do náruče,“ řekla matka.
Lyžování je Ashtonovým oblíbeným sportem
Když bylo Ashtonovi 5 let, rodina se zapsala do rodinného lyžařského tábora v Park City v Utahu. Přestože se Hilda zpočátku obávala, Ashtonovi se dařilo. Dnes je lyžování jedním z Ashtonových oblíbených sportů a jednoho dne chce sjet sjezd bez pomoci hůlky. Chlapec se nebojí náročných situací a nyní se už nebojí ani jeho rodina. „Vždycky říkám svým dětem, že jsou schopné těžkých věcí. My je vždy podporujeme jakýmkoli způsobem,“ říká matka tří dětí.
Ve věku 7 let se Ashton také naučil jezdit na kole. Už dříve zkoušel kolo bez pedálů, ale když si uvědomil, že ostatní děti takové kolo nemají, okamžitě chtěl zkusit to klasické, jaké mají i ostatní. Zvládnutí této dovednosti mu trvalo pouhých 10 minut, čímž znovu dokázal, že nezná mezí. „Změnilo to naše životy a dokazuje to mnoha lidem, že slepota vám nemůže zabránit ve všem, čeho chcete v životě dosáhnout. Jsme na něj oba velmi hrdí, protože je nebojácný a odhodlaný ukázat všem, co dokáže, aniž by viděl. Jediné omezení je to, co si sami vytváříme v hlavě. Je slepý, ale nic mu nebrání v tom, aby byl nezávislý jako kterýkoli jiný 10letý chlapec. Naučila jsem se změnit svůj úhel pohledu a vidět svět ne očima, ale srdcem,“ dodala Hilda.
Úvodní obrázek: Se souhlasem rodiny Dunfort, Zdroj: Inspiremore.com
