Vrcholná díla světové literatury napsaná pod vlivem drog. Četli jste některá z nich?



K hudebníkům, režisérům nebo hercům tak nějak špatné zvyky a bohémský život patří. Vlastně mohou být pod vlivem omamných látek ještě kreativnější. Ale co takoví spisovatelé? Obecně je o nich známo, že si spíše rádi čichnout k alkoholu než k drogám, ale my jsme zapátrali a přinášíme vám 10 spisovatelů tvořících pod vlivem drog. Nevíte-li zrovna co číst, zde máte inspiraci.

Stephen King a jeho 80. léta

Stephen King zřejmě není žádným překvapením, sám se nikdy nesnažil skrýt fakt, že mnoho jeho knih napsal na kokainu. Navíc, občas si ani nepamatuje, že vůbec něco psal. V rozhovoru pro Rolling Stone uvedl, že kokain užíval v letech 1978-1986, kdy vytvořil zhruba 10 románů, z nichž jsou velmi známé Temná věž, Řbitov zvířátek nebo Svědectví.

Ken Kesey a jeho klub LSD




V roce 1959, když Ken Kesey pracoval jako asistent psychiatra, měl možnost se zúčastnit některých experimentů, jejichž součástí byl i výzkum vlivu LSD na lidské tělo. O pět let později Kesey vytvořil komunitu „Merry Pranksters“, která prosazovala LSD a začala skutečná psychedelická revoluce.

Jean-Paul Sartre a jeho jídelníček

Annie Cohen-Solal, autorka biografie tohoto velkého existencialisty, do knihy uvedla, jak vypadal každodenní jídelníček Jean-Paula Sartra – 2 krabičky cigaret, několik tabákových dýmek, ¼ lahve tvrdého alkoholu, 200 mg amfetaminu, 15 g aspirinu, balení barbiturátů a směs amfetaminu a aspirinu. Zemřel ve věku 74 let.

Spisovatelé období Nové ekonomické politiky

Zajímavou skutečností je, že v porevolučním Rusku bylo snazší sehnat kokain než lahev vodky. Neexistovaly totiž žádné zákony, které by to zakazovaly. Byl prodáván na trzích nebo v obchodech s cigaretami. A zřejmě proto se vypráví, že nejdelší román Vladimira Mayakovského vznikl po vlivem kokainu.

Charles Dickens a viktoriánská doba

Ve viktoriánském období bylo užívání opia a kokainu velmi populární, cenově dostupné a hlavně nebylo zakázané lékaři. Někdy se dokonce tyto drogy předepisovaly jako antidepresiva. Charles Dickens byl závislý na drogách a podle svědectví lidí, kteří ho dobře znali a na základě jeho vidin a zvláštního chování nám dokonce i Vánoční koleda nahání husí kůži.

Lewis Carol a viktoriánská doba




Lewis Carroll žil stejně jako Dickens ve viktoriánské době a užíval laudanum (směs opia a alkoholu) jako léčbu. Spousta lidí si tak skutečně myslí, že úspěch Alenky v říši divů stojí na užívání laudana. Existují také teorie, že kniha má představovat jakýsi popis cesty na drogách.

Sigmund Freud a jeho kokainové studie

V roce 1884 se Sigmund Freud začal zabývat novým analgetikem – kokainem. Během následujících tří let vydal několik vědeckých prací, kde neskrývá své ohromení nad tím, co kokain dokáže. Začal jej předepisovat své snoubence a doporučovat svým přátelům. Ovšem začátkem roku se pohled na účinky kokainu změnil. Vědci zjistili, že není tak neškodný, jak se původně zdálo a Freud byl vnímán jako drogový propagátor. Freud se zbavoval závislosti až do roku 1900.

Charles Baudelaire a jeho hašišový klub

V letech 1844-1848 byl Baudelaire členem hašišového klubu s názvem The Club des Hashischins. Podle dalších členů klubu se básník pokusil o užívání hašiše pouze dvakrát kvůli experimentu. Následně si vytvořil krátkou závislost na opiu, což se mu podařilo rychle překonat. Na základě toho, vytvořil skvělé dílo, představující popis vlivu léků na lidské tělo, se symbolickým názvem: Umělé ráje.

Scénáristé dětské verze BBC

Slečna Grahamová, dřívější zaměstnankyně BBC pro děti, uvedla, že po první epizodě její show jí producent a moderátor pořadu nabídl kokain. Jak se později ukázalo, užívání drog uvnitř tvůrčího týmu BBC nebylo zakázáno, ale bylo dokonce chváleno. Vedení si myslelo, že kokain pomůže tvůrcům přijít s lepšími kreativnějšími nápady. A teď se přiznejte všichni, jak dobře znáte Teletubbies?

Mikhail Bulgakov a morfium

Mezi lety 1916 a 1917 pracoval Bulgakov jako státní lékař. V těchto letech přišel poprvé do styku s morfiem, zabijákem strašlivých bolestí způsobených záškrtem. Spisovatel sám sebe tajně léčil ze závislosti celých pět let. Všechny vzpomínky na toto období pak sepsal v knize Morfium, napsané v roce 1927. Bulgakov trochu vybočuje z našeho seznamu, protože závislý na drogách sice byl, ale nikdy nenapsal žádné ze svých děl pod jejich vlivem.




zdroj: brightside.me