Vojáci nasazení v zámoří moc dobře ví, jak dokáže být život těžký. Tito hrdinové musí čelit neustálému stresu, a proto je velikou úlevou, když mohou mít po svém boku věrného společníka, který jim nabízí nejen určitou dávku klidu, ale také oporu. A pokud se dokáže mezi vojákem a jeho zvířecím přítelem vytvořit pouto, vazba mezi nimi je ještě silnější. Přesně to se stalo armádnímu specialistovi Vance McFarlandovi a jeho chlupatému kamarádovi Ikarovi, Československému vlčákovi, který byl vycvičen jako detekční pes.
První setkání
Vance a Ikar se setkali v roce 2012, kdy byli oba vysláni do Afganistánu. I přesto, že spolu strávili jen krátký čas, stačil na to, aby se mezi nimi vytvořilo pouto na celý život. Jejich setkání po 3 letech odloučení to jen dokazuje. Po několika měsících strávených v Afganistánu se duo bezpečně vrátilo domů, ovšem krátce poté byl Ikar odveden zpět s jiným psovodem.
Kus domova
„Mít po boku psa při nasazení v zámoří je skoro jako mít u sebe kus domova“, řekl Vance. Po své druhé misi se měl Ikar stát vodicím psem pro soukromou společnost, ale nedopadlo to dobře. Věrné štěně skončilo v chovatelské stanici téměř na dva roky. Naštěstí ale americká asociace válečných psů přišla s nápadem shledání armádních psů se svými partnery v misi. Takže jakmile našli Ikara, zaměřili se na vystopování jeho psovoda, Vance.
Dojemné setkání po letech
Netrvalo příliš dlouho, než dobrovolníci asociace Vance našli. Pro vojáka to bylo veliké překvapení a samozřejmě radost. Jen se obával, zdali si jej Ikar bude po 3 letech ještě pamatovat. Bál se, že ho jeho bývalý společník nepozná. Ale mýlil se. Hned jak jej Ikar uviděl, vše se změnilo v emotivní scénu. Jakmile měl Vance možnost Ikara opět držet v náručí, slíbil sobě i jemu, že už spolu zůstanou navždy.
Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: Homesluxury.net