Lidé po odstranění slepého střeva mají menší pravděpodobnost rizika vzniku Parkinsonovy choroby



Lidské tělo je zázrakem přírody, ale zároveň může být trochu děsivé. Jsme nedokonale navrženi, jsme náchylní k závadám a máme celou řadu zbytečných částí. Jednou takovou je orgán, bez něhož se nám bude žít mnohem lépe.

Na základě studie bylo totiž zjištěno, že odstranění slepého střeva snižuje riziko vzniku Parkinsonovy nemoci a rozdíl není opravdu malý – lidé s odstraněným slepým střevem začaly projevovat příznaky Parkinsonovy choroby o více než 3,5 roku později než ti, kteří jej v těle stále měli. Studie také zjistila, že operace slepého střeva snižuje celkové riziko vývoje choroby téměř o jednu pětinu.

Tento výzkum je nejrozsáhlejší a nejdelší studií zahrnující 1,6 miliónu lidí starších 52 let, což znamená celkem 91 miliónů let života. Údaje byly využity z více než 50letých podrobných záznamů o pacientech ze švédského národního registru, proto byli vědci schopni vyšetřovat diagnózu onemocnění, léčení a dokonce byli schopni se přizpůsobit jednotlivcům podle věku, pohlaví a polohy, aby mohli lépe porovnat průběh nebo stav Parkinsonovy choroby.

Ovšem to není poprvé, kdy byla zaznamenána spojitost mezi Parkinsonovou chorobou a našimi vnitřními orgány. Již pár jiných studií objevilo výrazně odlišné mikrobiomy ve střevech těch, kteří trpí tímto onemocněním ve srovnání s jinými pacienty. Zároveň existuje důkaz, že žaludeční potíže, jako je zácpa, mohou být jedním z nejčastějších příznaků. Dokonce vznikly i slibné známky toho, že Parkinsonova choroba by mohla být léčena transplantací fekálních buněk.

V jednu chvíli měli výzkumníci podezření na typ bílkoviny α-synuclein jako jednoho z viníků tohoto onemocnění. Vyskytuje se sice v celém těle, ale největší zastoupení má v mozku, kde hraje roli v nervových signálech. U pacientů s Parkinsonovou chorobou má však tato bílkovina tendenci se shlukovat a zabíjet buňky v částech mozku, které jsou zodpovědné za pohyb a vyvolávají třes, tuhost a zpomalení, které jsou základní charakteristikou tohoto onemocnění.

A jak se zdá, tato nová studie myšlenku bílkovin pouze podporuje, jelikož α-synuclein se hromadí i ve slepém střevě. Ovšem bílkoviny jsou jen jedním z mnoha faktorů přispívajících k rozvoji onemocnění.

“Musí existovat ještě jiné nástroje nebo souhry událostí, které dovolují slepému střevu takto ovlivnit riziko Parkinsonovy choroby,” uvedl vedoucí výzkumného týmu. “To je to, na co se chystáme zaměřit zase příště, a sice jaký faktor nebo faktory jsou vrcholem Parkinsonovy choroby.”

Jak se vám dnešní článek líbil? Do které kategorie lidí patříte vy? Sdílejte článek se svými přáteli a zjistěte, jak jsou na tom oni.




Zdroj: iflscience.com