Rozdíly mezi modřinou a krevní sraženinou – Jaké jsou rizikové faktory těchto stavů a kdy je dobré vyhledat lékařskou pomoc

Jak krevní sraženina, tak modřina ovlivňují krevní cévy, ale existují mezi nimi některé významné rozdíly. Modřina je výraznou známkou na kůži, která se v průběhu času sama ztratí. Vytvoří se, aniž by vnější vrstva kůže byla porušená. Je způsobena malými cévami – kapiláry, které v dané oblasti popraskaly. Krevní sraženina se tvoří v hlubší tkáni nebo cévě a je málokdy viditelná. Krev vytéká z cévy do okolní tkáně. Shromažďuje sraženou krev například po úderu tupým předmětem nebo po řezu a nazývá se hematom.

Příčiny vzniku modřin

Modřiny se obvykle vyskytují po nárazu, pádu nebo zlomení kosti. Taková poranění způsobí prasknutí krevních cév v kůži, což vede k úniku krve, která se zachytí, obarví povrch pod kůží a vytvoří modřinu. Černé a modré zbarvení představuje nedostatek kyslíku v zachycené krvi.

Příčiny vzniku krevních sraženin

Krevní sraženiny jsou součástí procesu hojení zranění. Krevní destičky se shlukují v blízkosti zranění, což pomáhá zastavit krvácení. Malé sraženiny většinou zmizí samy, ale ty větší mohou ještě narůstat a tvořit se na místech, kde k poranění nedošlo. Sraženiny v krevním oběhu se mohou vytvořit v důsledku hyperkoagulace, a to je pak nutná lékařská pomoc.

Příznaky modřin

Na místě modřiny se nejdříve objeví načervenalý flek, který postupem času mění svou barvu na tmavě modrou, fialovou nebo téměř černou. Mohou být bolestivé na dotek, ale během procesu hojení dochází i k ústupu bolesti.

Příznaky krevních sraženin

Hluboké tkáňové krevní sraženiny nebo hematomy mohou mít různé příznaky v závislosti, kde na těle a na kterých tkáních se vytvořily. Velké hematomy, jež se mohou vyskytovat uvnitř svalů nebo orgánů často vyžadují odbornou léčbu. Krevní sraženiny v cévách mohou blokovat přísun krve a kyslíku do částí tkáně, což může být životu nebezpečné, jelikož se může jednat o vážné poškození nebo smrt buněk. Některé závažné stavy, které mohou následovat, jsou:

  • Mrtvice – přerušovaná řeč, necitlivost nebo slabost na jedné straně těla
  • Infarkt – bolest na hrudi, dušnost
  • Plicní embolie – taktéž bolest na hrudi, dušnost
  • Mesentrická ischémie – bolest břicha, horečka, krev ve stolici
  • Hluboká žilní trombóza – bolesti nohou, otoky

Rizikové faktory u modřin

Ačkoli jsou modřiny poměrně častým poraněním, které nemusí mít významný dopad na naše zdraví, jsou i případy, které bychom neměli ignorovat. Některé léky, včetně těch na ředění krve, mohou vést ke zvýšenému krvácení z krevních cév po úrazu a tedy k větším podlitinám.

Rizikové faktory u krevních sraženin

Při abnormálním srážení krve je rizikovým faktorem genetická predispozice. Lidé mohou mít vyšší riziko srážení krve, pokud se v jejich rodinné anamnéze vyskytují nebezpečné krevní sraženiny nebo je již předtím sami měli.

  • Kouření
  • Těhotenství
  • Věk 60 let a výše
  • Nadváha nebo obezita
  • Sezení nebo odpočívání po delší dobu
  • Hormonální terapie
  • Nedávné operace
  • Chronické zánětlivé onemocnění
  • Srdeční selhání
  • Vysoký krevní tlak
  • Cukrovka
  • Trauma

Kdy navštívit lékaře

Nevysvětlitelné podlitiny, silná bolest a příznaky hlubokých krevních sraženin jsou vždy důvodem k návštěvě lékaře. Tyto situace mohou být příčinou vážných onemocnění, které vyžadují správnou diagnózu a následnou léčbu.

Léčba

Modřiny obvykle nevyžadují žádnou léčbu, ovšem při nepříjemných stavech lékaři doporučují ledové obklady po dobu prvních 24 – 48 hodin nebo prášky proti bolesti. Hematomy mohou vyžadovat léčbu nebo nemusí na základě toho, jaká je jejich příčina a jaké orgány a tkáně ovlivňují. K léčbě hlubokých krevních sraženin lékaři postupují pomocí léků, které zabrání pokračujícímu srážení nebo prostřednictvím hospitalizace.

zdroj: www.medicalnewstoday.com