Proč je pro nás tolik těžké zůstat jen u jednoho kousku sušenky? Chybu hledejte ve svém mozku

Pokud často házíte veškerá svá stravovací přesvědčení přes palubu a končíte v posteli s kusem dortu nebo u kávy se sušenkou, jistě víte, že je velice těžké zůstat pouze u jednoho kousku. Řeknete si, že jedna sušenka nemůže bolet, ale rázem zjistíte, že máte v puse minimálně čtvrtou. Pak je to to jediné, na co myslíte, a užíráte se výčitkami svědomí. Všechno je to ale chyba vašeho mozku.

Proč je tak těžké zůstat u jednoho kousku?

Každý den získáváme velké množství energie ze zpracovaných potravin. Ty ovlivňují naše stravovací chování více, než bychom chtěli, což může mít dalekosáhlé následky. Když vidíte, ucítíte nebo ochutnáte nějakou sladkost, systém odměn ve vašem mozku se okamžitě aktivuje. Uvolňují se hormony, jako je dopamin, díky kterým se cítíte dobře. Tento konkrétní hormon také stimuluje vaši chuť k jídlu. Z toho důvodu jen zřídka zůstaneme u jedné sušenky.

Hedonický hlad

Jeden by si myslel, že tento systém odměn je jednou uspokojen a zase na dlouhou dobu toho budeme mít dost, zvláště, jsme-li po večeři nafouklí a s plným žaludkem. Ale i tak si spousta lidí dopřeje ještě sladkou tečku. Jak to funguje? Aktivní systém odměn zajišťuje, že vaše tělo ignoruje signál, že jste plní a že z jídla již máte dostatek energie. Jíte tedy čistě pro radost. Vědci tuto touhu nazývají „hedonický hlad“ neboli cítíte potřebu jíst poté, co vidíte jídlo, jehož konzumace vám přináší radost.

Hodně cukru a tuku

Produkty, které obsahují hodně cukrů a tuků, nás o to více nutí pokračovat v jejich konzumaci. Systém odměn v našem mozku také silně reaguje na kombinaci tuku a soli, jako je například u chipsů. Nebo kombinaci sacharidů a soli. Velmi důležitou roli hraje také denní doba.

Úvodní obrázek: Shutterstock, Margriet.nl