Rodina se rozhodla ženu po 12 letech v kómatu odpojit od přístrojů. Než se tak stalo, zazněla tři osudová slova, která všechno změnila

Kóma je velkou životní zkouškou jak pro pacienta, tak pro jeho rodinu. Péče je náročná a nákladná, naděje, zdali se osoba probudí či nikoli, je jako na houpačce a rodinu zkouší tím nejhorším možným způsobem. Nemocný je v danou chvíli vězněm ve vlastním těle a blízkým nezbývá, než jen čekat na zázrak. Někdy však naděje skutečně umírá jako poslední a někdy ani nezemře.

Několik let v kómatu

Lyndee Brown Pellettiere-Swapp, 45letá žena, žila ve Phoenixu se svým manželem a synem Stevenem. Byl to právě on, kdo ji našel ležet na podlaze v bezvědomí. Lyndee byla naživu, ale upadla do kómatu, o kterém nikdo neví, co ho spustilo. Jeden by si myslel, že se ženě zamotala hlava, omdlela a brzy se probudí, ale Lyndee byla v kómatu dlouhých 12 let.

Rodina ztrácela naději

Její blízcí ztratili veškerou naději, že se Lyndee někdy probudí. Přestal jí fungovat mozek, nereagovala na žádné podněty. Odpojení se zdálo být nejlepším řešením, už by se netrápila ani Lyndee ani její rodina. Všichni se s ní přišli rozloučit.

Všichni přítomní byli v šoku

K samému konci její postele přistoupil její manžel a tiše své manželce zašeptal do ucha: “Proč nebojuješ, potřebuji tě.” Pak přišel šok pro všechny přítomné. Lyndee promluvila: “Ale já bojuji!” To ještě netušila, že to řekla nahlas. Lyndee už předtím křičela, ale její hlas nevyšel ven, nikdo ji neslyšel.

Žena věděla, že ji chtějí odpojit

Lyndee se chvíli vzpamatovávala. Její stav nebyl nikdy vysvětlen. Není známo, co kóma způsobilo. Důležité však je, že se Lyndee probudila a nyní může vyprávět svůj příběh. Lyndee věděla, že ji rodina a lékaři chtějí odpojit. Bála se a o to více bojovala. Dnes apeluje na rodiny, které mají příbuzné v kómatu: “Mluvte na ně, moc to pomáhá, pravděpodobně uslyší vaše slova a dodají jim sílu bojovat.”

Úvodní obrázek: Se souhlasem Lyndee Brown Pellettiere-Swapp, Zdroj: Dailymail.co.uk