Jak vychovat soběstačné dítě s vlastním názorem, které se nenechá jen tak ovlivnit okolním světem

Je velmi důležité vychovávat děti, které následují své přesvědčení a touhy s důvěrou a odhodláním, aniž by se nechaly ovlivnit ostatními. Zejména v době, kdy dezinformacím nejen věří většina světa, ale masivně ovlivňují vědomí, se musí od útlého věku učit vstát a nebýt obětí manipulace. Jak ale na to?

Nechte ho rozhodovat o věcech, která se ho týkají

Malé děti jsou schopny se samy rozhodovat, i když si myslíme opak. V závislosti na jejich věku je nechte převzít iniciativu a vyjádřit svá přání, aniž byste s nimi zacházeli jako s miminky. Například místo toho, abyste svému 4letému dítěti řekli: „Pojďme do parku,“ zeptejte se ho: „Chceš jít raději do parku s kamarády nebo k babičce?“.

Dejte svému batoleti dvě možnosti, kam chce jít na procházku nebo jaké oblečení chce nosit do školy, aby se cítilo odpovědné samo za sebe. Postupně se tak učí rozhodovat samo, bez ovlivnění druhých, přičemž si uvědomuje, že naše rozhodnutí mají konkrétní důsledky.

Učte ho klást otázky a přemýšlet

Děti vyjadřují své obavy a kladou otázky o světě, tím se stávají dospělými, s nimiž není snadné manipulovat. Nabádáme naše nejmenší, aby přemýšleli o tom, co vidí a slyší, aby sami experimentovali a přemýšleli, aby měli vždy svůj vlastní úsudek, názor a úhel pohledu.

Nechte ho svobodně vyjádřit svůj názor

Mnohokrát my rodiče nedovolíme malým dětem vyjádřit jejich názor a rozvíjet jejich myšlení. Je pro ně jednodušší dodržovat naše pravidla bez mnoha slov a námitek. Tím je však nevědomky učíme dělat to, co jim druzí říkají, a necháváme stranou jejich vlastní myšlenky a touhy.

Pokud chcete vychovat dynamické dítě, stanovte společně nějaká domácí pravidla, ptejte se ho na věci, kterým rozumí, a pomozte mu rozvíjet myšlení a argumenty. Zkrátka, naučte ho mít svůj vlastní hlas a svou jedinečnou osobnost.

Učte ho filtrovat informace

Nezřídka se naše děti vracejí z jeslí nebo školky nadšené z neuvěřitelných příběhů, které slyšely od svých spolužáků. Naším úkolem je naslouchat těmto příběhům, pocitům našeho dítěte a pak ho vždy nenápadně přimět k zamyšlení, zda příběh, který slyšelo, je skutečně pravdivý. Stručně řečeno, povzbuďte své dítě, aby logicky prozkoumalo povahu i zdroj informací a vžilo se do kůže toho druhého, než ho odmítne, zesměšní nebo odsoudí.

Úvodní obrázek: Shutterstock, Zdroj: time.com